Stay with me - díl 6. V zajetí vášně
Stay with me
V zajetí vášně
Sesshoumaru se probere následující den. Je ráno a venku svítí slunce. Dívá jak se před jeho nosem promenáduje pavouk. Povytáhne obočí a nadzvedne se na ruce. Je v domku sám. To poznal už dávno. Ani čarodějka, ani Inuyasha nejsou v dohledu. Zvedne se a jde se umýt. Najednou má pocit, že zrovna to mu udělá dobře.
Vyjde ven a namíří si to k jezírku, které viděl u řeky. Když k němu přijde, má pocit, že se obloha najednou zatáhla. Podívá se na vodní hladinu, nyní kouřově šedou a má pocit, že se tam ani nevidí. Náhle zavál silný vítr a přinesl sebou vůni deště a ještě něčeho. Krve. Kouře. Nebezpečí.
Sesshoumaru se rozběhne zpět a když vrazí do dveří, přivítá ho tázavý pohled Amaye a Inuyashi.
„Blíží se bouře!“ vydechne. V té chvíli se už dokáže zase ovládat.
„Bouře?“ Amaya zvedne hlavu. „Žádnou necítím…“
„Já taky ne“ řekne zamračeně Inuyasha. „Je ti dobře, Sesshoumaru? Není to jen.. promiň pokud chceš prověřím to. Amaya?“ Zvedne se a chce odejít. Jde ven a oděvem se otře o Sesshoumaru. Je ještě cítít jak spal a jejich vůně jsou promíseny. Vyjde ven a zneklidni, když s epodívá na vzdálenou oblohu. To není normální bouře. I Sesshoumaru kdyby byl zdravý by to poznal, ale proč ne Amaya?
„Amaya,“ vrátí se dovnitř „ta bouře je magická. Půjdu něco o ni zjistit, ano. Počkejte tady.“ přistoupí k Sesshoumarovi a dívá se do jeho oči. Dávej na sebe pozor chce říct a pak se otočí a rozeběhne se pryč.
„Nevím co se děje,“ zašeptá Sesshoumaru a má pocit, že mu začínají trnout zuby. Tam venku se děje něco zlého a on to cítí. Začíná k tomu pociťovat nenávist. Chce to zničit, zabít. Rozšlapat. Sesshoumarovi oči získají rudou barvu a on tiše zavrčí.
Co to jen může být? dumá Inuyasha a letí vstříc té bouři. Musí zjistit co to je. Jestli je to nebezpečné nebo ne. Jindy by se tomu možná vyhnul, ale je tak podivná a Sesshoumaru není úplně zdravý. Dělá mu to starosti a velké. Mohutnými skoky běží vpřed s myšlenkama na svého staršího bratra.
„Sesshoumaru!“ Ten pronikavý hlas ho vytrhne z poblouznění. Pomalu se uklidňuje.
„Ano,“ řekne po chvíli.
„Na přeměnu jsi moc slabý, zabila by tě,“ čarodějka se na něj starostlivě zadívá.
„Já se přeci…“
„Ano to jsi zřejmě chtěl udělat…“
„Aha. Děkuji.“
„Neměl by ses měnit dokud nebudeš úplně zdravý.Ta bouře tam už je delší dobu...“podotkne a změní hovor. „Jsem zvědava co Inuyasha zjistí. Změnil se, že Sesshoumaru.“
„Moc se změnil, nebo já…ho dobře neznal.“ Sesshoumaru si podvědomě promne pahýl paže. „Tehdy mě poprvé vážně zranil,..takové štěně a …tak mocný úder.“
„Ano Inu to Tashou má dva mocné syny“ zašeptá Amaya čarodějka věků. Kdyby se spojili byli by nepřekonatelní a kdyby získali poslední meč, tak by vládli velkou sílou. Ale poslední meč, ten který byl použitý naposled při obraně Inuyashovy matky se ztratil neznámo kam. No i tyhle meče co mají jsou mocné.
„Neznal ano a myslím, že Inuyasha ani tebe neznal. Měníte se. Moc se o tebe bál a staral.“ Tiše řekne a dál sedí u ohně. V ruce má misku v které drtí bylinky.
„Právě, staral se a přitom…mohl mě zabít. Tak lehce. Předtím. Neudělal to. Zvláštní. Zvláštní, že mi věří a …“ Sesshoumaru se zadívá do dálky.
„Pomohu mu zabít Naraka a pak odejdu na své panství.“
„Já bych to nedělala. Myslím, že Inuyasha potřebuje se s tím poprat sám. Získat v sebe sama důvěru tím, že ho porazí. Kdybys to za něj vyřidíl... nech to na něm. Já bych nechala“ opraví se zamračeně Amaya. Pomoci. Inuyasha i přes všechny silácké řeči se cítí nejistě a potřebuje si víc věřit, proto tak urputně hledá Naraka. Ne pro nějaký kámen. Už dávno musel poznat, že nemůže změnit to čím je.
„Myslíš, že mu tak vadí, že je hanyou? Ale jistě…vadí..pořád jsem mu to připomínal.“ Sesshoumaru si povzdechne. „V tomhle stavu jsem nepoužitelný. Absolutně k ničemu.“ Trochu se ušklíbne. „Měla jsi zase pravdu čarodějko, takhle bych daleko nedošel.“
„Nedošel nebo došel. Jsi ještě slabý.“ Odmlčí se a hledí na Sesshoumaru. Chtěla by mu říct jak je podobný otci. „Ano myslím, že ho dost to trápilo. Nepatřil nikam do světa, Sesshoumaru. Démoni ho odmítli a lidi taky. Vlastně je celý život sám. Tolik let a když našel lásku, tak ho připoutala ke stromu a teď, když našel druhou lásku, tak ho opouští. Nemyslíš, že je to kruté Sesshoumaru?“ Podotkne tiše a vezme druhou misku s jinýma bylinama. Mají trochu ostřejší vůni, ale jinak voní krásně.
„Amaya, to bylo kruté,“ zašeptá tiše lord. Skloní hlavu. „Jenže pořád mám pocit, že má svůj život, který má prožít. Že ho čeká Kagome, že …já jsem jen pomatení smyslů. Nic než sen. Chtěl bych ho na jedné straně mít u sebe a na druhé…mám strach. Ne z názorů ostatních, pozici mám dostatečně silnou, ale z…….. něj.“
„Pff ostatní jsou jen háska“ zavrčí Amaya zlobně. „Život s Kagome. Už jsi přemýšlel jaké to pro něho i pro ni by to bylo? Ona dívka z jiné doby a mně se podařilo nahlédnout tam a on polodémon. Kde budou žít? Tady? Tam?“ šeptá to skoro zlobně. „Ne to není moje věc.“ Cítí, že lord je pevně rozhodnutý a ona nic nemůže dělat. Odloží misku a vezme třetí s bylinama, které skoro nevoní. Připravuje neví co vlastně, ale cítí, že to bude potřeba. Neví jak zvrátit Sesshoumarovo rozhodnutí a možná si tím vším musí oba projít.
„Co čaj ve dvou?“ navrhne Amaya a myslí sebe a jeho. Bude to ještě chvilku trvat než se Inuyasha vrátí.
„Souhlasím.“ Sesshoumaru se zvedne a pak se zarazí. Automaticky šel pomoci. On lord. Trochu se usměje. A dá vařit vodu. Pak si sedne zpět na své místo.
Amaya připravuje čaj a začíná přitom vzpomínat.
„Víš jednou pro mně tvůj otec udělal čano ju. Neusmívej se tak. Zachránila jsem mu život a on mně seřval. Pak se mi tím chtěl omluvit. Fungovalo to.To neznal ještě tvou matku a ty jsi nebyl na světě. Byly to hezké časy, když si to tak vezmu.“ Provádí složité pohyby rukou a pečlivě vše připravuje. „Prosím“ podá mu s úklonou šálek. Být to Inu to Tashou a být mladší, ale nic mezi nimi nebylo, i když ona chtěla, ale on... stejně tvrdohlavý jako jeho syn. Oba dva ne jen jeden.
„Můj otec ti musel velmi důvěřovat. Mít tě rád.“ Sesshoumaru se na ni zadívá a na jazyku ho pálí otázky. Přesto je nevysloví.
„Já …“napije se aby se mu lépe mluvilo. „Potřeboval bych pomoci. S jednou záležitostí.“
„Rád? Nevím. Nikdy mi nic neřekl. Možná svým způsobem ano.“ Pátrávě se na něho zadívá. Je tak trochu jiný neví čím to je. „Jestli potřebuješ nějaké bylinky nebo něco jiného, tak si řekni. Pomohu ti.“
„To není o bylinkách. Jde o jednu mystifikaci v mé pověsti. Mnoho lidí a i démonů si myslí, že rád polštářuji. A. ačkoliv mi otec dal jisté vzdělání, odešel jsem z jeho domu brzy než aby mé vzdělání bylo řekněme..úplné…a teď s ním mi tato nevzdělanost působí jisté obtíže.“
„Eeee.. jako ty myslíš.. no víš co?“ Amaya má pocit, že ji stihne infarkt. Potíže. To musel odejít z domova hodně brzy. No když se tak nabízí... počkat co když je v tom háček? Panebože snad není ... a Inuyasha? Má pocit, že každou chvílí se ocitne někde jinde a ona je oba považovala za zkušené. No aspoň jeho a on zatím... cítí jak její tváře hoří. Po stopadesáti letech poprvé. Odkašle si.
„A jak si představuješ ehm to polštařování?“ S napětím čeká odpověď.
Sesshoumarovi zahoří uši a musí uhnout očima. Neví jak to vydrží, ale..už s tím začal.
Nadechne se.
„Amaye, celý svůj život jsem zasvětil boji a s těmihle věcmi, prostě nemám žádnou zkušenost. Polibek zvládám. Svépomoc také znám, ale nikdy se mě nedotkl někdo cizí. Nikomu jsem nevěřil až teď Inuyasha. Vím, zní to divně, ale já o tom vím tak jen teoreticky. A přitom…prostě mě to nikdy nepřitahovalo.“ Skloní hlavu.
Amaya má co dělat, aby nevyprskla. Takže další legenda se zbořila. A to je slavný lord Sesshoumaru. Pokud slyšela kolik jich bylo? Neví hodně. Jak je vidno tak Inuyasha má větší zkušenosti než on. Kdo by to řekl a to se chystá na potomka. Má chuť se rozesmát, ale to nejde, ale co dělat?
„No pokud je to tak, tak to většinou se přenechává partnerovi. Iniciativa víš.“ Oddechne si jak z toho vybruslila.
„Amaye, ale já …nevím nic. A... znervózňuje mě to. Něco se ode mě očekává a já.“
Amaya má pocit, že sedí na hodně horkém ohništi. Jak vysvětlovat muži jak se má milovat? Je přeci žena. Pak se narovná. To se zvládne.
„Dobře a s kým by to jako mělo být konkrétně?“
„Chtěl jsem pož…s Inuyashou, než budu muset s mou ženou…“ polkne a má pocit, že je na mučidlech
„Aha.“ To vůbec od něho není hezké Inuyashu takhle využít, ale čert to vem. Svědomí moji silnou stránkou nikdy nebylo.
„Takže začneme od líbaní a pak hlavně pozoruj co se mu líbí. To si zapamatuj a hlazením tím nic nezkazíš. Když se ti něco nebude líbit tak to řekni a slůvka hmm mazlivá.“ Kolik je to let co jsem s někým byla? „Můžeš ho líbat všude. Můžeš být i trochu drsnější, ale to záleží na něm. No a on ti bude oplácet.“ Dýchám jak po maratónu. To si vyjíš Inu to Tashou. Nevím sice jak, ale vyjíš si to. Přísahám. Odmlčí se napije se. Je to dřina někoho zasvěcovat do polštářování bez ukázky.
„Líbaní..jo..to už jsme …jo to jde. A dál? Já…mám pocit, že ho tak využívám, ale chtěl bych alespoň vzpomínku..“
„Dobře to už máte za sebou. To je skvělé. Vzpomínky jsou taky hezké.“ Ovšem dost nepraktické. V zimě se s nimi nezahřeješ. Pomalu mám toho dost, si myslí Amaya. „Takže svléknutí. To bys mohl .. no sundáš mu oblečení. Buď ty jemu nebo on tobě nebo což je asi nejlepší navzájem. Přitom děláš co jsem ti už řekla.“
„Mám pocit, že jsem toho skutečně příliš zanedbal,“ zašeptá lord, když mu před vnitřním zrakem vypluje ta scéna kterou Amaye popsala. Je mu z toho dobře a trochu ho to vzrušuje. Už chápe, proč ji otec důvěřoval. On by o tomhle svém malém tajemství nikdy nikomu neřekl, kdyby se nezamiloval a kdyby tu nebyla ona.
„To tedy ano“ zabručí a má pocit, že se červená. On před ním. „Když se svléknete tak se pořád hladíte a líbate, hlavně si všímej co se mu líbí a co ne. Pokud ti něco bude příjemné tak to klidně udělej i Inuyashovi. Ehmm obvzlášť myslím, že bude mít rád hlazení na slabinách“ vyhrkne. Popisovat to co má na mysli je nad její síly. „Je to velmi příjemné.“ Jestli Inuyasha ví jak na to? Asi ne. Sice měl něco zřejmě s Kikyo, ale s mužem nikoliv. Asi to bude muset dotáhnout do konce. Otočí se a začne se hrabat ve svých kelímkách s mastmi.
Sesshoumaru tiše zalapá po dechu. Tohle začíná být neúnosné. Ale on potřebuje vědět. Znát. Musí, i když má pocit, že mu hoří tváře a tlak v podbřišku už taky není jen jemný. Potřeboval by někoho kdo ho to naučí a doufá, že to bude právě Inuyasha, protože jemu věří. Jeho si pustí klidně k tělu.
„Tohle asi budeš potřebovat.“ Podá mu malou dózičku a přisune jedním pochybem k němu.
„Ehm, potřebovat,“ zopakuje trochu hluše a pak se mu rozšíří oči. „Aha.“
Tak to je ráda, že ví co s tím, ale podezřívavě se na něho zadívá a raději se optá.
„Víš co s tím nebo ne?"
„Nanést a …namazat..“zašeptá trošku nesměle lord.
„Ano“ usměje se na něj pochvalně Amaya. Nebude se už ho ptát na takové detaily..ehmm stejně. „Víš kam?“ otáže se rozpačitě. Přece jen. „Hlavně pomalu a v klidu. Možná to bude ze začátku trochu pálit nebo být nepříjemné tak ať si na tebe zvykne ano.“
„Hai,“ řekne tiše Sesshoumaru, protože nic jiného ho nenapadá. Neví o těhle věcech nic. A potřebuje vědět a …jen doufá, že to zvládne.
Amaya vzhlédne. Přece jen je ji něco na tom divného a pak si vzpomene. „Počkej něco tady mám to bude přesně ono.“ Zvolá potěšeně a začne prohlédávat v dávno zapomenutých věcech. Nostalgicky si vzpomene na tu jedinou návštěvu města. Ani neví proč to tehdy koupila. Vytáhne kusy papíru a obřadně je předloží Sesshoumaru.
„Je tam sice milování s ženou, ale pozice jsou skoro stejné.“ Přisune se k němu.
Sesshoumaru opatrně otevře knihu a nahlédne do ní. Trochu zrudne, zbledne, na chvíli zavře oči a pak listuje pomalu dál. Má co dělat, aby vydržel sedět, jak moc je z toho nervózní, ale na druhou stranu se mu to líbí. Odloží svitky a lehce se ukloní.
„Děkuji ti Amaye.“
„Není za co, Sesshoumaru. Jestli bych možná mohla doporučit tak pozice na zádech na poprvé by byla .. hezká a před spojením víš použij mast, aby ho tolik to nebolelo a můžete si i vystřídat. No jsem ráda, že jsem mohla pomoci.“ Zakončí své učitelské schopnosti. „To si můžeš vzít a prostudovat. Nebo s Inuyashou společně.“ Navrhne ještě a odsune se zpět na své místo. Dolije čaj do obou šálku.
Sesshoumaru kývne a silou vůle potlačí to, jak je vzrušený do pozadí. Teď na to není čas.
„Ještě jednou ti děkuji Amaye, staráš se o mě..nás jako naše kassan. Děkuji.“
„Není zač, Sesshoumaru.“ Amaya se zapýři a neví kudy kam s očima, i když by přirovnání k jejich matce ji mělo urazit. Je opravdu moc krásný a teď co ztratil kus té své nepřístupnosti je ještě přitažlivější než dřív.
Pohlédne na dveře a vzpomene si na Inuyashu. Při tom vysvětlování skoro na něho zapomněla. Zvedne se a vyrazí ven.
Jsem už tak daleko a pořád nic. Možná jen nějaké bitky mezi démony ve zdejší oblasti. Inuyasha se otočí a pak zaváhá. Možná přece jen by to měl prozkoumat blíž, ale trvalo by mu to ještě hodně dlouhou a on chce vidět Sesshoumaru. Je tak krátce od něho a už se mu po něm stýská.
Ještě jednou se otočí a rozeběhne se zpět. Rozhodně bude připravený na to co se za tou bouři skrývá.
Jak se má vůbec a co tam dělají? Když se to vezme tak Amaya se umí udělat velmi přitažlivou ženou. Žárlím? napadne ho až se skoro zastaví. Ne to přece není.. ale ví, že ano. Bude asi žárlit na každého kdo se k němu přibliží.
Nesmí to dát najevo. Sesshoumaru nebyl by z toho šťastný.
Sesshoumaru najednou zjistí, že je v místnosti sám. Odloží svitky a zavře oči. Představí si je dva v jedné pozici co viděl, představí si to teplo, které ho obejme a tiše zasténá. Rukou si upraví kalhoty a přitom se dotkne vybouleniny na nich. Sykne. Potřebuje to. Ví to moc dobře. Ale teď a tady? Když se může kdykoliv vrátit? Cítí v tom trochu nebezpečí a to se mu líbí. Pak ale začne vítězit zdravý rozum a on se zvedne, sebere svitky i mast a odnese je do domu, kde přebývají s Inuyashou. Cítí jeho vůni a zatočí se mu z toho hlava.
„Ne, teď to…sakra!“ zavrčí a jak jen to jde rychle, vyjde ven. Jde pryč od chatrče a přitom narazí na malé horké jezírko. Ani neví jak a už sedí v něm a hladí se. Přivře oči slastí a potom pokračuje. Stačí málo a on vykřikne jak se napjaté tělo uvolní. Zakloní hlavu a chvíli tak odpočívá. Příjemně teplá voda přitom laská jeho tělo a on se cítí až hříšně spokojeně
Inuyasha běží a zničeho nic zastaví. Sesshoumaru a jeho vůně. Spokojeně se rozeběhne za vůni. Horké jezírko? Rozhrne větve a uslyší tichý výkřik. Není mu něco? Vyleká se. Přece jen není ještě zdravý. Dvěma skoky k němu přiběhne.
„Není ti něco? Jsi v pořádku?“ Rukou se dotkne jeho vlasu. Nenápadně je promne mezi prsty. V očích má znepokojení, ale nevidí, že by Sesshoumaru něco bylo.
„Inuyasho!“ Sesshoumaru sebou trhne a s hrůzou v očích se podívá na svého bratra. Jestli je půldémoní čich citlivý jako ten jeho tak na to musí přijít.
Inuyasha zmateně hledí kde je nebezpečí a pak si všimne na jezírku skvrn a pak mu to dojde. Osel osel dvojnásobný osel je Inuyasha, si vynadá. Pohlédne někam jinam a má pocit, že je červený jako jeho červené kimono.
„Je mi horko z toho běhu“ snaží se to zamluvit. Sedne si a mohutně oddechuje. Snad ho to přesvědčí. Neuvědomuje se jak se lačně dívá na jeho tělo, které je vidět ve vodě. „Možná se později taky vykoupu“ řekne tiše a fascinovaně zírá na jeho tvář.
„Jistě,“ zamumlá Sesshoumaru a pak k němu natáhne ruku. Dotkne se té jeho.
„Inuyasho…“
„Ano?“ Inuyasho se dívá do stejných oči jako má on. Jsou tak krásné, fascinující a on má pocit, že se v nich ztratí.
„Koupat se budeš. Teď!“
„Koupat teď? Tady?“ Má pocit, že to není on, kdo si pomalu svléka kimono, stojí nahý u jezírka a noří se do vody. Pořád vnímá Sesshoumaru a jeho srdce rychleji bije a má pocit, že se mu nedostává dechu.
„Tak, tady budeš.“ Usměje se Sesshoumaru a pohladí ho po tváři. „Chceš masáž? A co jsi vlastně objevil?“
„Co? Aha. Celkem nic. Běžel jsem dlouho, ale pořád ta magická bouře byla daleko. Mám pocit jestli to nebyly dvě skupiny nějakých místních démonů. Rozhodně budu dávat pozor. Masáž? Nikdy jsem žádnou nedostal a nevím potřebujeme nějakou masáž? Cítím se moc dobře“ vychutnává si jeho ruku na své tváři. Od té doby co ho potkal se tak vše změnilo. Konečně někdo se ho dotýká s něhou, někdo kdo se ho nebojí, někdo s kým je mu moc dobře.
Sesshoumaru se usměje a začne mu rukou jemně hladit paži a opatrně ji masíruje.
„Líbí se ti to?!“
Inuyasha slastně přimhouří oči.
„Líbí? To je tak slabé. Nikdy jsem nic takového necitil. Je to krásné" zrozpačiti. Nikdy moc se neuměl vyjadřovat a říkat pěkná slůvka. Spíš potřeboval přežít než se to naučit. Pak s Kikyo stačilo málo. Většinou mlčeli nebo povídali o normálních věcech, ale se Sesshoumaru má pocit, že by chtěl se umět tak hezky vyjdřovat jako Miroku. Je to sice chlípník, ale sladké řečičky mu jdou moc dobře.
Povzdechne si a podvolí se ruce. Je tak příjemná a pak se otočí. U bohů ani si neuvědomil co s nim sesshoumarova přítomnost dělá.
Sesshoumaru ho pomalu masíruje. Jednou rukou to jde těžko, ale on je v tomhle vynalézavý. Pomalu a soustředěně prohmatává svaly a snaží se myslet na něco jiného, než na ty zářivé oči, které se mu vepsaly do srdce.
Nádherné. Je to lepší než Kagominy nudle. Neví k čemu to jinému má přirovnat. Možná je to hezčí než s Kikyo. Ne sem už nepatří. Už dávno je minulosti. Možná ještě před měsícem před dvěma ne, ale po té prosbě Sesshoumaru... jemně zavrní a neuvědomuje si to. Nejraději by si lehl schoulil se mu do náruče a polibil a pak by ho laskal kam by dosáhl. jenže a otevře oči. jenže je to .. a i když pomine, že je muž, Sesshoumaru je stále jeho bratrem. Neumí to vyřešit, ale pro jednou jen jedinkrát aspoň něco krásného něco neopakovatelného zažít. Jako tady v jezírku a nestarat se o nic.
„Potřebuju tě,“ zašeptá mu do vlasů Sesshoumaru. Pořád ho masíruje a hladí. Jemněji, tu drsněji. Snaží se o to, aby se měl dobře. Aby byly jejich poslední chvíle co nejkrásnější. Aby měl na co vzpomínat, až mu povinnost vezme všechno po čem skutečně touží
Proč zrovna řekl to, Inuyasha už nepřemýšlí, otočí se a obejme ho kolem krku.
„Budeme toho litovat.“ Zašeptá Inuyasha. Dívá se mu do oči a hladí ho po těle. Přitáhne ho k sobě, aby cítil jeho vzrušení.
„Nikdy nelituj toho co se stalo, protože v té chvíli to bylo krásné,“ zašeptá mu Sesshoumaru do rtů a políbí ho.
„Nikdy nebudu litovat.“ řekne o chvíli později, když se na chvilku jejich rty rozpojí. Líbá ho zprvu něžně, ale pak mu začnou téct slzy po tvářích, jak mu myslí běží vše co musí udělat. Odežene ty myšlenky a o to divočeji políbí Inuyashu.
Inuyasha se podá polibkům a mimoděk se otírá o něj celým tělem.
„Nebudu“ ale ví, že lže. Bude toho litovat. Nebo spíš bude litovat, že to nemá budoucnost. Cítí to. Cítí jak jeho polibky jsou zoufale. Snaží se jeho polibek zjemnit. Nechce, aby to bylo uspěchané. To ho aspoň naučila. „Máme čas, nikam nespěcháme“ zašeptá, když se odtrhne od jeho rtů. Políbí koutek rtů a pak druhý.
„Líbíš se mi“ vyhrkne.
„Ty…ty mě taky,“ řekne tiše Sesshoumaru. Dívá se na něj a v očích má slzy. Snaží se je dostat pryč, ale nemůže. Stejně tak jako nemůže změnit otcovu vůli. A to by tolik chtěl. Jenže on je lord. Ví co je jeho povinností. A stejně tak ví, že by bratra nikdy nemohl mít ve stejné domácnosti se svou ženou. Něžně ho pohladí po tváři.
„Ať se stane cokoliv, Inuyasho, tohle je pravda.“ Něžně ho políbí a pak zavře oči
Inuyasha ho obejme a skryje se v jeho vlasech. Má pocit, že je dosplěý, že rozhodnutí, které udělá teď nějak to vše ovlivní. Miluje ho, ale dobře ví, že to nemá budoucnost.
Může s nim být volný. Nemusí nic předstírat. Odtáhne se od něho. Možná... setře mu slzy a pak ho políbí.
„Trochu je pootevři“ pošeptá a usměje se.
Sesshoumaru poslechne a vzápětí tiše vzdychne, jak ucítí, že vklouzl dovnitř. Nikdy nic takového nezažil a líbí se mu to. Neví co dělat a tak ho rukou jen lehce hladí.
Jen okrajově ho napadne, jestli Inuyasha mluvil s Amaye.
Inuyasha zasténá, když ucítí jeho jazyk a rty. Jeho chuť.. točí se mu z toho hlava. Přitiskne se k němu víc a cítí jak je silně vzrušený. Chtěl by neví co. Chtěl aby ho citil víc, těsněji. Neví jak to mezi muži hodí, ale bude to asi podobné jak s ženou. Odtrhne se od něho a polibky sklouzne ze rtů na krk a pak na hruď.
Má rád vůni jeho rtů a těla. Jazykem se dotkne jeho bradavky a pak ji vezme mezi rty.
„Aaaach,“ Sesshoumaru tiše vydechne. Tohle jsou pocity, které ještě nezažil a tak pod nimi tiše sténá. Zajede rukou Inuyashovi do vlasů a znova zasténá, jak se o něj otře tělem. Miluje to.
Přitáhne si Inuyashu k sobě a políbí ho na rty.
„Mluvil si s Amaye?“ zašeptá, když se jejich rty rozdělí.
„S Amaye? Jistě. Vždyť si s ni povídám co chvilku tedy pokud nejsem s tebou. To pak se trochu zapomínám“ studuje jeho obličej a oči. Nemůže se toho nasytit. Proč se ptá a proč se teď ptá na Amayu?
„Myslím, před tím, než jsi..než jsi přišel sem.“
„Ne, ucitil jsem tě a neviděl jsem ji od té doby co jsem odešel. Stalo se něco, Sesshoumaru?“ Pohladí ho po tváří. „Nelibilo se ti co jsem dělal?“ Nechápe ty jeho otázky.
„Líbilo, jen…“ Sesshoumaru se začervená a pak se nakloní k jeho uchu.
„Jsi…jsi první,“ zašeptá tiše.
Inuyasha na něho kouká. Jak první co první? Vůbec tomu nerozumí. Chtěl by se snim milovat.
„Nerozumím ti vůbec.“ Obejme ho a nedívá se mu do oči. „Nejdřív Amaya a teď první. I když víš... nevím jak se miluji muži mezi sebou. Jen Kikyo a to se nepočítá. Ale miluji tvoji vůni a jak mně hladíš.“ Povídá mu Inuyasha.
„Pří bozích! Oto!“ Sesshoumaru zvedne oči vsloup. „Dobře, přeložím ti to. Ty jsi měl alespoň Kikyo, já nikoho. Už mi rozumíš?“
„Ach .. jo aha.“ Neví co na to říct. Jak má reagovat a pak mu to dojde. Když on neví a on taky ne tak jak potom se můžou milovat. Uchichtne se. Tohle je vážně komické.
„Promiň já jen, že ani jeden vlastně nevíme nic.“ Obejme ho. „Nějak na to přijdeme a co je s tou Amaye?“ otáže se zvědavě a začne ho líbat. Tohle je nádherné, ale jeho tělo říká, že chce víc.
„Eéé, trochu mi to vysvětlila víš…no nekoukej se tak na mě. Tohle je prostě zanedbaná výchova.“
„Já jsem vlastně jen celý život jen bojoval. Nic víc. Nevím co mám dělat, ale když ti řekla co máš dělat, takže vlastně víš. Takže mně to naučíš.“ Inuyashe je spokojený sám se sebou. „Takže co mám dělat?“ zeptá se a rukou sklouzne z hrudi níž.
„No já si sice myslím, že ty máš víc..řekněme praktických zkušeností.“ Sesshoumaru se trochu usměje.
„Amaye říkala, že hlazení a líbání je v pořádku. A můžeš být i trochu drsnější a prý se ti to může líbit,“Sesshoumaru zajede rukou pod vodu a pohladí ho ve slabinách.
„Líbí?“zeptá se tiše a v očích mu jiskří. Jemu se to tedy líbí až moc, když prstem jezdí po jemné pokožce a zase. A znova.
Slyšel jeho zasténání a tiše se zasměje.
„A mám být opatrný, nic neuspěchat…a použít mast..no a pak, prý je to jako milování s ženou.“ Znovu ho jemně-drsně pohladil. „A můžeme se prý vystřídat.“
Jeho ruka na jeho penisu. Víc než snese. Odtáhne jeho ruku. „Pomalu nebo za chvilku budu. Moc se mi to líbí co se mnou provádíš a Amaya má pravdu. Mám rád hlazení a laskání a můžeš mně“ jemně ho na krku kousne.
„Mohu kousat?“zeptá se tiše a se smíchem v očích Sesshoumaru a jemně ho kousne. „Takhle?“ Pozvednuté obočí a pak polibek. Hladí ho po těle a cestu kterou obkresluje prstem pak opakuje ústy.
„V pořádku?“
Inuyasha si matně uvědomuje svoje vlastní zasténání.
„Můžeš“ dostane ze sebe. „Prostě dělej co děláš sobě nebo co máš rád. Chci víc“ začne ho líbat a pak sklouzne rukou do vody. Dívá se mu do oči a hladí ho po jeho mužství. Druhou rukou mu přejede po zádech.
Pak si na něco vzpomene. Nemusí si dávat vůbec pozor. Sesshoumaru i když je nemocný..., olizne si rty při představě jak do něho proniká a on do něho. Všechno se v něm sevře a on v ruce sevře pevněji jeho úd. Chce ho, potřebuje jako nic předtím.
„Zůstaneme tady nebo půjdeme domu“ instinktivně vyrazí proti své ruce a jeho údu bedrami.
„Pochybuji,…“ tiché vydechnutí, „že…bych tam dokázal,“ zasyknutí. „dojít.“ Sesshoumaru je na pokraji sebeovládání. „Pokud víš jak tak to udělej. Jinak se zblázním.“ zavře oči a má pocit, že se mu protáčí oči. Všechno je tak intenzivní, tak, jiné…tak..úžasné
„Nevím jak. Jen jsem se spolehl, že budeš to vědět. Tak moc se mi to vše líbí. Postav se“ přikáže. Chce ho svírat rty. Vždy si představoval jaké to je a teď sice on ne, ale možná na chvilku...
„Postavit?“ Sesshoumaru se podiví, ale pak poslechne. Musí se usmát, když i jeho bratříček věřil pověstem o něm a …no rozhodně on ty pověsti nešířil. Stojí, opřen o břeh jezírka a dívá se na Inuyashu.
„Co teď?“
„Co teď?“ Inuyasha se podívá nahoru. Klekne si před něj a vezme ho do úst. Přesně tak jak si to myslel. Jazykem obkrouží jeho špičku a pak ho začne laskat rukou a ústy. Líbí se mu to více než by čekal a tak ho dál hladí a mazlí se s nim. Druhou rukou sklouzne na hýždě. Vůbec neví co dělá, ale hladí ho a je vzrušený. Odtáhne se a podívá se jak je proti němu vztyčený. Políbí ho na špičku údu.
Sesshoumaru ztěžka oddechuje, když se dívá jak ho bere do úst a pak se neubrání výkřiku.
„Inuyasho!“ zavrčí, když Inuyasha přestane. Pak ho políbí a on málem vyvrcholí jen tím polibkem. Třese se a musí se ovládat aby vůbec dokázal stát. Aby se neotočil a nenabídl se mu..i když.
Otočí se. „Prosím,“ hlesne.
Inuyasha se dívá jak se otáčí. Nejdřív nechápe a pak mu to dojde. Něco říkal o masti jenže ta tady není a jít tak daleko pro ni se mu nechce. Co má dělat? Podívá se na sebe a na něho. Musí to nějak zvládnout.
Vstane taky a přitiskne se k němu. Odhrne vlasy a pak ho začne líbat na krk. Pomalu sjiždí dolu. Nechce, aby to skončilo brzy, protože pak nastane rozlučka. Drobnými polibky mu líbá záda a přitom svým údem se tiskne k hýždím Sesshoumaru. Už ví co má dělat a vzrušuje ho to k nepříčetnosti. Laská jeho hruď a prsty tře bradavky. Jemně a občas je stiskne. Má rád, když slyší jeho zasténaní.
„Inu…Yasho,“vydechne tiše Sesshoumaru. A trochu se pohne. Chce ho cítit v sobě. Skoro se z toho zblázní, jestli ho ještě nechá čekat.
„Prosím,“ zasténá.
„Pss ne“ zašeptá Inuyasha, trochu se uhne a rukou mu sjede na hýždě. Jede po rýze až k otvoru. Chvílí ho jen dráždí a pak do něho lehce pronikne jedním prstem. I on sám má co dělat, aby do něho nepronikl a nevzal si ho. Stiskne rty. Ne, to ne, ještě to vydrží. Zasténá, když už ucití jeho teplo a jak je jeho prst sevřen. Začne jim pohybovat a pak přidá druhý prst. Tvář zaboří do krku Sesshoumaru.
Sesshoumaru se proti prstům instinktivně pohne a tiše zasténá. Je to podivné. On, Lord a v podřízené pozici, ale líbí se mu to. Je to podivně vzrušující, když je s Inuyashou kterému věří. Kterého miluje.
Líbí se mu co s ním dělá. I to, že se o něj opírá. Všechno. A teplá voda mu také pomáhá. Cítí se díky ní lépe.
„Zkrať to,“prosí a sténá pod těmi prsty.
„Já.. dobře.“ Inuyasha ještě přidá jeden prst a pak nahradí prsty svúm údem. Zasténá, když cítí jak proniknutí jde špatně. Zatne zuby a přikáže si, pomalu, ale zblázní se z toho jak to je na něho až moc pomalu a zatlačí víc. Neví proč, ale líbí se mu jak ho může hladit po zádech, jak se k němu tiskne, ale jakmile je v něm vše se mu vykouří z hlavy a jen vnímá jeho tělo. Trochu se odtáhne a přirazí. Ne ještě počká. Hladí ho a něco mu šeptá. Ani neví co.
Sesshoumaru trochu sykne, když do něj pronikne. Bolí to. Ale pak ucítí jak z něho Inuyasha znova vyklouzne a opatrně pronikne. Hladí ho po zádech a šeptá něžnůstky a jemu to začíná být příjemné. Přivře oči. Ano, bolest mizí a místo ní nastupuje slast.
Inuyasha poslouchá jeho zavrnění, které Sesshoumaru vydává a cítí se tak neuvěřitelně dobře. Nikdy se s nikým tak necitil. Nidky necitil to co teď a přál by si, aby to neskončilo. Když ho objímá a je v něm cítí se tak nádherně. Miluje ho a.. vyklouzne z něho a opět do něho pronikne. Pomalu, i když by nejraději si ho vzal divoce a hned, ale poprvé má to být dokonalé. Pro něho, pro oba to musí být dokonale. Svírá jeho boky a pomalu se pohybuje. Věčnost. Chtěl by mít tu moc uchopit čas a nepustit. Jen s tím koho miluje. Polibi ho ho na záda a vnímá svůj i jeho zrychlený tep krve toužící po uvolnění.
Sesshoumaru se prohne a tiše sténá. Oči má přivřené a vnímá jen Inuyashu a teplou vodu kolem nich. Nic víc. Vznáší se někde daleko na vlně touhy. Přeje si, aby to zrychlil a zároveň aby nikdy nepřestával. Zachytí jeho ruku do své a sevře ji.
„Ano.“ Inuyasha sevře jeho ruku a druhou obejme ho kolem těla. Ruku má položenou těsně nad jeho mužstvím a rty bloudí po jeho vypnutém krku. Tiskne ji ve své a už mu na ničem nezáleží jen jak uvolnit svoji touhu.
Nevnímá nic kolem sebe. Jen svoji touhu a chuť Sesshoumara. Pohybuje se v něm a cítí jak ho pevně svírá. Nikdy by si nepomyslel, že může být tolik rozkoše z milování.
Sesshoumaru sklouzne jejich spojenými dlaněmi na své přirození. Už skoro nevnímá, jak se ho dotýká, to jak Inuyasha zrychlí přírazy.
Vykřikne, když vyvrcholí a prohne se.
Ucítí Inuyashu, zaslechne jeho výkřik. A hlavu má v oblacích.
„Inuyasho.“
Musím být někde jinde. V jiném světě, někde, kde je jen on a Sesshoumaru. Musí to tak být, jinak není to možné, pomyslí si malátně Inuyasha po tom co vyvrcholí jak on tak Sesshoumaru. Ten zážitek byl tak nadpozemsky krásný, tak skvělý. .. nemá slov pro to co citil, ale poprvé v životě letěl. Pořád objímá Sesshoumaru a svými rty bloudí po jeho pokožce. Miluje jeho chuť i jejich společnou vůni, která je obklopuje jak hebká pokrývka. Má rád jak se k němu tiskne a jak je pořád v něm. Nechce se mu tu chvili ukončit a pustit ho ze svého objetí.
„Nádherné. Ty jsi nádherný“ zašeptá a obejme ho ještě víc. Už nikdy ho nechce pustit ze svého sevření. Nikdy nechce se od něho rozloučit.
Objímá ho, protože by jinak asi upadl. Tak tohle všichni opěvují, pro tohle se umírá. Jenže on by chtěl zůstat tak navždy. Pomalu k němu dotírá realita, které se urputně brání. Nechce na nic myslet. Chce jen cítít nádheru okamžiku.
„Jen mě drž,“ dostane ze sebe Sesshoumaru a iracionálně si přeje tak zůstat na vždy. Přesto, že stále vnímá dozvuky milování, pronikají k němu rušivé zvuky z okolí.
Trhne sebou, když zaslechne vřísknutí, které mu z ní tak často ve snech. v jeho nočních můrách.
„Kočky!“ otevře doširoka oči a rozhlédne se kolem.
„Budu držet. Navždy“ odpoví Inuyasha a jeho ruka bloudí po jeho těle. Z ničeho nic sebou trhne. Neví co ho vyrušilo, ale ztuhne, když zaslechne povědomé vřísknutí.
„Já je zabiju“ řekne pomalým tónem a přimhouří oči. Tohle jim neodpustí. Přerušit jeho vyznání Sesshoumarovi. Tu chvilku, kdy mohli být sami a možná tu jedinou chvilku. Je naštvaný a hodně. Neochotně pustí Sesshoumaru a vyklouzne z něho. Zabiji je a je mu fuk jak.
Sesshoumaru si lítostivě odfrkne a když ucítí jak ho pouští má chuť vraždit. Vzápětí už stojí na břehu jezírka vedle bratra. Rozhlédne se kolem. Ano, u domu. Tam jsou. Nezatěžuje se oblékáním a rozběhne se tam.
Už chápu proč nesnáším kočky. Nesnáším? odfrkne si zlobně Inuyasha. Kdepak já je teď právě teď bytostně nenávidím. Sebere meč a vytáhne ho z pochvy. V ruce se mu objeví mocný meč Tessaiga. Poprvé bude bránit svého bratra a nebude s nim bojovat.
Zabije ty zatracené kočky. Do jedné. Mrkne po Sesshoumaru, ale zřejmě je tak naštvaný, že je mu to jedno, že je nahý. Rozeběhne se za ním a za vřískotem koček
Sesshoumaru doběhne právě včas aby zahlédl jak kočky ničí jejich dočasný domov. Pozvedne ruku a vzápětí už kolem sebe práská jedovým bičem. Nedovolí to. Nikdo nebude ničit něco co má rád!
„Sesshoumaru!“zaprská nenávistně velký panter a sekne po něm drápy.
Sesshoumaru unikne jednoduchou piruetou.
„Nesnáším kočky!“ zařve Inuyasha a vypustí Větrný šrám. Nebude se s nimi babrat. Vidí jak několik koček se doslova rozpouští ve vzduchhu. Ohlédne se po Sesshoumarovi. Postará se o sebe a obdivuje jeho ledový klid. To on doslova vzteky hoří. Zasyčí, když vidí jak vše demolují. Napřáhne Tessaigu k dalšímu úderu a chce opět vypustit opět Větrný šrám, když nějaká mrštná černá kočka s bílým pruhem na něho zaútočí. Odrazí její ocelové drápy až Tessaiga zadrnčí. Odmrští ji sílou až udělá přemet ve vzduchu a vypustí opět Větrný šrám.
Sesshoumaru bojuje s ledovým klidem, tak jak se to léta učil. Jako by před chvílí nezažil neúžasnější chvíli ve svém životě.
Bedlivě sleduje kočky a nechá je vzít si kožešinu, která ho skoro stála život. Najednou si všimne jak jich několik zaútočí na Inuyashu. Neváhá a vrhne se jim do zad. Ani si neuvědomuje kolik šrámů už má na těle. Není to důležité. To jeho bratr je.
Chybí mi můj oděv, pomyslí si Inuyasha. Vždy ho ochránil před drobnými útoky. Možná se na něj spoléhla moc. Použije opět moc Tessaigi. Ty škrábance zas nejsou tak důležité. Mrkne se na Sesshoumaru. Je zraněný a dělá mu to starosti. Nevšimnen si pár lstivých koček, které mu vpadnou do zad. Otočí se včas, aby uviděl jak Sesshoumaru je likviduje. Zahoří vztekem a začne je odrážet mocnými údery.
„Tak si ji vezměte a můžete jít“ promluví Amaya k vůdci koček. Stočí nenápadně zrak na Sesshoumaru a Inuyashu. Jsou prostě nádherní. Tělem se ji rozlije touha. Už dlouho nikoho neměla a vidět je oba dva bojovat a k tomu takhle.
Vůdce koček se zašklebí. „Musí zemřít ten, který ji vzal, rozumíš Amayo?“
„Ne, ale v tom případě“ a vytáhne šál. „jsem slibila, že těm dvěma se nic nestane a ještě k tomu u mně doma.“ Rozvine šál lehoučký jako pavučinka a z ničeho nic vyvolá mlhu, která se kolem rozlévá. Obtáčí kočky sílou a Amaya pevně v rukou utahuje šál. Kočky pomalu klesají pod neviditelnými nápory síly.
„Větrný šrám!“ vykřikne udýchaně už Inuyasha. Kolik těch mizerných koček vůbec tady je? Má pořád vztek na to, že něco tak krásného skončili. V klidu se dívá jak kočky jedna po druhé mizí. Otočí se a jedním skokem je u bratra. Pohybem Tessaigi zabije panthera.
Sesshoumaru klesne na jedno koleno a jedový bič pomalu zmizí. Rozhlédne se kolem. Je po všem, uvědomí si a trochu křečovitě se usměje. Kožešina i některé kočky jsou pryč. Amaya i bratr jsou v pořádku a on se cítí unavený. Přesto tentokrát zvítězili.
Inuyasha se opře o Tessaigu a nechá ji proměnit na občejný zubatý meč. Dívá se jak kočky se stahuji a zaregistruje podivnou mlhu v rukou Amayi a pak přejde ke klečicimu Sesshoumaru.
„Je mi to tak líto. Tak moc.“ Neodvažuje se ho dotknout. Má strach jak bude ragovat, ale když ho vidí tady takhle má chuť ho vzít do náruče a odnést do domu. Pečovat o něho a hýčkat ho. Neví kde se v něm takové pocity berou. Vždyť Sesshoumaru je starší a mocnější a přesto má ten pocit. Nakonec se lehce dotkne jeho ramene. „Asi se musíme obléci nebo Amaya nás sní očima“ prohodí lehce, ale musí se nutit do žertu.
„InuYasho?“ Sesshoumaru zvedne hlavu o které neví, kdy ji sklonil. Natáhne ruku a dotkne se jeho tváře. Pohladí ji. Letmo. Něžně. Pak se pomalu zvedne a zadívá se mu do očí.
„Vedl sis dnes dobře, oto.“ Na to mu přes rty přeběhne lehký úsměv. Prstem se dotkne kořene Inuyashova nosu a lehce sjede až na špičku. Jemně o ni cvrnkne prstem.
„Asi máš pravdu, mohla by..“
Inuyasha se začervená nad pochvalou. Pro něho to znamená víc než cokoliv jiného. Víc než jakékoliv vítězství snad kromě toho nádherného okamžiku před chvilkou.
„Copak já, ale tebe hltá očima a já bych nerad s ni bojoval“ jemně naznačí a vykročí zpět k jezírku.
Sesshoumaru pozvedne obočí a pak ho následuje. Inu, když myslí. Ale co je na něm jako mrzákovi zajímavé, tak to skutečně netuší. Dojde s Inuyashem a u jezírka si nechá pomoci do oblečení. Je přeci jen unavený víc, než by si chtěl přiznat.
Nejspíš je to naposled co ho oblékám, napadne Inuyashu a je mu těžko u srdce. Vše se vyřešilo a ty zbytky koček nepředstavuji pro ně už žádnou hrozbu. Občas se prsty dotkne jeho těla a nejraději by ho vůbec neoblekal.
Jenže je to jeho bratr. V tom jezírku na vše zapomněl. Na všechno kromě svoji touhy, kterou v něm Sesshoumaru probudil. Už mu dávno nevadí, že je muž, ale jenom kdyby nebyl jeho bratrem. Cítí se trochu provinile z toho zažitku a na druhou stranu zas božsky.
Kdyby nebyl, tak ho vezme do náruče a odnese do domu a budou se spolu milovat. I to co tady dělali.. tak sladké a trochu bolestné. Podívá se na Sesshoumaru. Tak stejní a tak odlišní. Sesshoumaru je teď jiný a on cítí, že se změnil.
Změnil ho a on neví jestli to bude jiné nebo stejné. Jen tuší blízký konec a neví co má dělat. Poslední dobou vůbec až moc často neví co má dělat. Dřív byl tak sebejistý. Vše věděl a najednou se cítí jinak... nejistě. Obleče svůj oděv.
„Půjdeme?Potřebuji si odpočinout,“ řekne tiše lord a jemně mu zcuchá dlouhé vlasy. Cítí se unavený a má pocit, že se při každém dalším pohybu, dalším kroku skácí k zemi. Tělo ho bolí a on si chce jen lehnout a nechat se konejšit. Usnout a vědět, že se o něj někdo stará. Někdo kdo ho miluje.
Pomalu vyrazí k jejich domu, když se o něj Sesshoumaru lehce opře.
Inuyasha vděčně přijme jeho opření. Má aspoň pocit, že vše bude dobré. Že nic neskončí a oni zůstanou spolu. Bude se o něho starat a hýčkat. Aspoň ještě pár chvil, které oba spolu stráví. O někoho koho miluje celou svoji duši.
Amaya schová šál a dívá se jak Sesshoumaru s Inuyashou mizí v domě. Podívá se už na jasnou oblohu s poslednimi červánky na obloze. Po magické bouři není ani stopa.Při tom boji si ani nevšimla jak pokročil čas. Ještě jednou se zadívá na už ztichlý dům. Pak se otočí na holý strom bez kožešiny. Otevře dveře a tiše je za sebou zavře.
Kolem domu se objeví černé stíny, které odnášejí mrtvé a na oblohu pomalu vystoupí měsíc, který teď už ztichlou krajinu postřibři svými léčivými paprsky.
Komentáře
Přehled komentářů
**********
(anariel - 19. 11. 2007 16:50)
Ach jo, já prostě tenhle pár miluju, o to víc, že ste ze Sesshe udělali ukeho, to je vynikající, páč se to zrovna často nevidí :-) Jinak doufám, že to skončí hepáčem, páč sem na ně tak trochu ulítlá a tím víc u týhle dvojice. Přijde mi, že poslední dobou je těch špatnejch konců čim dál víc. Už aby bylo pokráčko. Skvělá práce:-))
Varování!
(Nex - 19. 11. 2007 22:03)
Varuju tě! Varuju vás OBĚ! Jestli tenhle příběh neskončí pořádným happyendem, přísahám, že si najmu BIS, vystopuju vás a pak na vás vyzkouším prorůstání bambusem (roste 1-3 cm za hodinu a v orgánech trochu vadí...).
Tak a teď pochvala:
1) fakt zajímavý nápad udělat ze Seshe nezkušeného..ehm...Ty-víš-koho :-)
2) skládám vám (nevím kdo v tom má prsty) VELKOU mega zářící pochvalu za skvělé a detailní znalosti kolem bluelove, to je vážně super, většina lidí tvrdí takový kraviny, že tomu snad (pevně doufám!) nemůžou věřit i kdyby to čerpali z "normálního" ***u; jste fakt dobrý
A ještě pro zajímavost - nějaké skutečné, no, spíš řekněme zasazované do skutečného světa (většinou), bluelove povídky najdete na: www.rogy.cz/pribehy/
Vřele doporučuju oddělení "Příběhy". Je tam absolutní směs od těžké erotiky po naprostou romantiku kde padne jen pár kissů. Oddělení "Příběhy dlouhé" je naproti tomu pouze pro silnější povahy, ale zase se tam dovíte víc anatomických zajímavostí :-) (teď myslím hlavně vězeňský (já vás varovala!!!) příběh "Vražda")
Nebojte, tu a tam jsem i normální :-)
Ještě dodatek
(Nex - 19. 11. 2007 22:14)
Příště možná trochu vyvažte dějové linie- milování v jezírku jste poskytly velký prostor (za což chválím, tohle proboha NEBERTE jako kritiku, to přijde), ale střet s Pantery má PŘÍLIŠ malý prostor. Je mi jasné, že vám šlo hlavně o S+I, ale ta kočičí scéna má nevyužitý potenciál, kde byste mohly ukázat jejich city mnohem silněji. Je to trochu škoda. Jo a možná si najděte něco málo o šermu, přidá to na věrohodnosti. Nemyslím detailní popisy sekundu po sekundě ale možná něco ve stylu "Podklouzl pod rukou s napřaženou dýkou, zachytil ji a vykroutil mu ji z prstů..." by zapadlo.
Jinak to naberte jako nějakou děsnou kritiku, spíš jako (snad) konstruktivní kecy.
Arigato gozaimashta za to, že vůbec něco takového píšete.
Fíííííha....
(Kagome/Kurama - 20. 11. 2007 17:41)
No super,a je to tady,opět jsem na nějaké té povídce závislá...XDTo pak nemůžu spát,každý den sem budu chodit to kontrolovat a okusovat si nehty,když tu nebude další díl,chjo...Mno,jen tak dál,dalo se od vás čekat,že to bude opět úžasná povídkaXD
Návštěvy
(Amater, 27. 3. 2009 20:27)
936x děkuji
skvělé
(jun...sss - 14. 11. 2007 22:02)
Ha.. skvělé další díl už jsem se nemohla dočkat..Tenhle díl se vám opravdu povedl a těším se na další.. Tenhle Sesshomaru se mi moc líbí.. uplně jiné než ten chladný inugami co byl v anime..ale líbí se mi to uplně jsem si tenhle cyklus oblíbila
...........
(Jane -www.zivotni-sen.estranky.cz - 16. 11. 2007 14:09)
ooooo naprosto super,už jsem se těšila kdy ten další díl bude no a teď se můžu těšit na další :)
*****
(Bea - 16. 11. 2007 23:48)
Tak jo. Dočetla jsem. Pocity... Lehce hysterické:-)
Bylo to kouzelné. Fakt, vážně, doopravdy! Celý tenhle cyklus prostupuje zvláštní kouzlo o kterém nemůžu říct, kde se vzalo, ani kam směřuje. Možná je to dáno tím, že povídku píší dva různí lidé, možná prostě jenom tím neobvyklým vztahem, možná prostě je to jedna ze záhad, které mají nálepku neřešitelné...
Ale to kouzlo, ta atmosféra celého vyprávění je tak silné a tak magické, že mě k tomuto příběhu poutá neviditelnými, ale o to silnějšími okovy. Ami, Vadere, mojí maličksoti se jen tak nezbavíte!
A ted zpátky. Příběh se nádherně rozvíjí dál a já jsem nedočkavá až moc. A nápad udělat ze Sesshe ve vztahu vůči Inoušovi ukeho je vskutku originální a hodně neotřelý. Trochu to z něj sloupává tu masku chladného, dokonalého démona jehož postelí i mečem prošlo nespočet osob (i když tou postelí, jak jsme se právě dozvěděli... Nechme být:-)).
A já musím říct, že lidštější (plačící!) Sesshomaru se mi ohromně líbí! Ta postava tímhle dostala úplně nový, zajímavý rozměr... Jen tak dál.
To samé s Inoušem, na toho nezapomínám. V novém kabátě se mi taky velmi líbí, ohromně mu to sluší.
Mimochodem, být na místě Amayi, tak se vrhnu na ně oba a dám si nádhernou večeři o dvou chodech.:-))
Čekám na další díl! A čekám velmi netrpělivě!
.........
(ki °-° - 17. 11. 2007 00:35)
mňam
fjůůůůůůůůůů!
(E... - 18. 11. 2007 19:05)
to bylo obdivný zapískání... bylo to opravdu nezvyklý...a... nevim, vyrazilo mi to dech... prostě senzace, ste hvězdy (piedestal pod váma se zas aspoň o cenťák zvedl xD) úúúplný bájo, miluju tenhle cyklus a styl, jak je to provedený... excelujete
Návštěvy
(Amater, 27. 3. 2009 20:30)